Posouzení záměru podle stavebního zákona

Záměr podléhající stavebnímu zákonu může vyžadovat stavební povolení (stavební záměr) nebo povolení změny využití území (nestavební záměr).

Stavební záměry

Stavební povolení nevyžadují tzv. drobné stavby.

Za drobné stavby se nepovažují a povolení tedy vyžadují (Příloha č. 1 odst. 2):

• a) stavby pro bydlení,
• b) stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou stavby uvedené v odst. 1 písm. a) bodu 4
• c) stavby garáží,
• d) trafostanice,
• e) stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,
• f) stavby pro civilní obranu a požární ochranu,
• g) stavby uranového průmyslu a stavby v areálu jaderného zařízení,
• h) sklady a skládky nebezpečných odpadů,
• i) stavby vodních děl s výjimkou staveb podle odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12,
• j) výměna vedení a sítí technické infrastruktury, nejde-li o výměnu sítí technické infrastruktury podle odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12,
• k) důlní díla a důlní stavby pod povrchem, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
• l) záměry podléhající EIA.

Nestavební záměry

Povolení změny využití území vyžadují (§ 213 stavebního zákona):

• a) terénní úprava,
• b) stanovení prostoru pro dobývání ložisek nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor podle horního zákona,
• c) odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha,
• d) pohřebiště,
• e) změna druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami,
• f) úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody.

Podle odst. 1 § 214 stavebního zákona povolení změny využití území nevyžadují

• a) terénní úprava do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m² na pozemku, který nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím,
• b) odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha do 300 m², která neslouží pro skladování hořlavých látek nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí, nebo se zvláště nebezpečnými a nebezpečnými látkami podle vodního zákona,
• c) změna druhu pozemku nebo způsobu využití pozemků o výměře do 300 m²,
• d) terénní úprava v přirozeném korytu vodního toku a na pozemcích sousedících s ním, kterou se podstatně nemění přirozené koryto vodního toku, pokud se neprovádí ve stanoveném záplavovém území,
• e) úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody, provedená na pozemku stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně plánovací dokumentací a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci,
• f) plocha určená k ničení výbušnin, pokud není stavbou.

Tyto výjimky neplatí (a povolení je tedy vždy vyžadováno), pokud jde o

• a) území, pro které je vydán plán území s archeologickými nálezy,
• b) záměry EIA,
• c) záměr ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti,^*)
• d) záměr v chráněném ložiskovém území.

Pakliže záměr vyžaduje některé z výše uvedených povolení, pro jeho posouzení z hlediska ochrany životního prostředí se vydává jednotné environmentální stanovisko (JES).

^*) V případě záměru ležícího alespoň zčásti ve zvláště chráněném území (§ 214 odst. 2 písm. c), vydává se pro hodnocení z hlediska ochrany přírody společné rozhodnutí a případně JES pro ostatní dotčené oblasti ochrany životního prostředí.

Zpět na rozcestník Potřebuji JES?

Zpět na hlavní rozcestník JES