Desítky tisíc klientů, více jak tři tisíce kurzů českého jazyka a na pět set kurzů sociokulturní orientace a jiného odborného vzdělávání. Za dobu svého fungování sehrává jihomoravské centrum důležitou roli v integraci cizinců do nového prostředí. Zaměřit se teď chce více i na jejich efektivnější uplatňování na trhu práce.
Výročí 15 let od svého založení si Centrum pro cizince JMK připomnělo dnes (4. dubna 2024) otevřenými dveřmi svého pracoviště v brněnské ulici Kounicova, soutěžními kvízy nebo kreativní dílnou. „V roce 2009, kdy jsme centrum rozjížděli, pobývalo na území ČR 432,5 tisíc cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem, přičemž v Jihomoravském kraji to bylo necelých 37 tisíc. Dnes je to i s lidmi z Ukrajiny více než milion cizinců, v Jihomoravském kraji jich žije 103 tisíc, což přestavuje nárůst o téměř trojnásobek,“ uvedla ředitelka Centra pro cizince JMK Alena Krejčí.
Centrum pomáhá vytvářet klima pro vzájemné porozumění, respekt a spolupráci mezi nově příchozími a místními obyvateli, slouží také jako informační a poradenské středisko pro obce, školy, zaměstnavatele či další instituce, které přichází do kontaktu s cizinci, a podporuje pravidelná setkání zástupců kraje, města Brna, Ministerstva vnitra, úřadu práce, policie a neziskových organizací.
Budoucími výzvami se pro něj stanou tři oblasti. „Chceme udržet vysokou kvalitu našich služeb a reagovat na aktuální potřeby našich klientů, posilovat koordinační a síťovací roli ve spolupráci s klíčovými partnery a stakeholdery, a ještě více iniciovat systémové či legislativní změny ve prospěch našich klientů a celé naší společnosti. To znamená využívat znalosti a potenciál našich klientů a pomoci jim lépe se uplatnit na trhu práce,“ nastínila směřování centra Krejčí. V současné chvíli je v nabídce zhruba 65 jazykových kurzů, které se centrum snaží nabízet kromě Brna i v dalších krajských městech, jako je Vyškov, Mikulov nebo Vranov.
„Jihomoravské centrum pro cizince představuje jedno z největších a nejkomplexnějších center svého druhu v naší republice. Důležitou a nepostradatelnou roli sehrálo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, kdy od počátku začalo nabízet ukrajinským uprchlíkům řadu bezplatných služeb od tlumočení po informační poradenství, pokud jde o registraci k prodloužení víza, hledání škol a školek nebo dostupného bydlení,“ představil důležitost centra jihomoravský hejtman Jan Grolich.
Centrum vzniklo jako první v republice v důsledku státní integrační politiky se snahou zřídit síť regionálních integračních center. V reakci na zvyšující se počet cizinců na území České republiky byla v roce 1999 zpracována a vládou České republiky schválena patnáctibodová strategie s názvem Zásady koncepce integrace cizinců na území České republiky, na jejímž základě byla připravena a v roce 2000 i přijata Koncepce integrace cizinců na území České republiky. Tímto krokem se vytvořil nezbytný předpoklad k postupnému nastavování cílené a systematické politiky v oblasti integrace cizinců.
„Jihomoravské centrum bylo prvním krajským centrem, které v ČR rozběhlo svoji činnost, a to ve spolupráci s městem Brnem a stálými partnery – Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU) a Diecézní charitou Brno - vnímám je ale i nadále jako vlajkovou loď cizinecké integrace v naší zemi, která kromě provádění základních služeb ve vysoké kvalitě usiluje o inovativní přístupy a projekty, jako je například SKILL, což je úsilí o uplatnění nejvyšších pracovních a odborných kompetencí příchozích cizinců, či práci s talenty z řad cizinců. A v neposlední řadě musím vyzdvihnout nadšený, srdcařský přístup našich pracovníků ke své práci a svým klientům – s tím se ve veřejné sféře tak často nesetkávám,“ uzavřel radní pro vědu, výzkum a inovace Jiří Hlavenka.