Nový dlouhodobý záměr z dílny MŠMT výrazně usnadní vznik nových všeobecných oborů. Využije toho Jihomoravský kraj, který má v plánu zakládat řadu nových lycejních oborů. Plány představili na tiskové konferenci Jiří Nantl a Karel Jurka.
Dlouhodobý záměr vzdělávání ČR je koncepční dokument, který mimo jiné stanoví pravidla vzniku oborů a jejich ukotvení. Jedná se o závazný materiál mimo jiné pro kraje, které jsou zřizovateli středních škol. Nový dlouhodobý záměr bude platný na roky 2023 až 2027 a přinese řadu pozitivních změn.
Jednou z plánovaných novinek je možnost zřizování lycejních oborů bez kapacitní náhrady. „Současná pravidla říkají, že pokud chce kraj na nějaké škole zřídit nový lycejní obor, tak musí ve stejném rozsahu zrušit jiný maturitní obor. Toto pravidlo už nebude platné, čímž výrazně usnadníme proces vzniku,” vysvětlil Jiří Nantl, náměstek ministra školství. Právě lycejní obory zapadají do plánu ministerstva, které si vytklo podíl všeobecného vzdělávání na středních školách zvýšit. „Rozjíždíme změnu, kterou chceme Česko dostat ze 30 na 50 % středoškoláků ve všeobecném maturitním oboru. Tedy na průměr Evropské unie. Zároveň pracujeme na reformě oborové struktury, která přinese snížení počtu nabízených oborů a vydefinování vzdělávacích programů pro nová lycea. Výsledkem bude systém odrážející potřeby moderní doby,” dodává Nantl.
Jihomoravský kraj, kde dříve Nantl působil jako náměstek hejtmana pro vzdělávání, je dnes premiantem ve zřizování nových všeobecných oborů, přesto ani zde se k evropskému průměru neblíží. „Vnímáme potřebu i poptávku po všeobecně vzdělávacích oborech. Důležitým aspektem je, že se nejedná pouze o gymnázia, kdy jedno nové otevřeme příští rok v Brně, ale také o lycea s odborným zaměřením. Konkrétně od nového školního roku otevíráme technické lyceum na střední škole v Břeclavi, díky čemuž můžeme zvýšit zájem studentů o technické obory. Krajská rada také už rozhodla o zřízení pedagogického lycea ve Veselí nad Moravou,” uvedl Karel Jurka, radní Jihomoravského kraje pro vzdělávání. Předjednány jsou i další nové obory, které kraj musí postoupit k zápisu u MŠMT.
Jedná se o následující školy:
Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno, příspěvková organizace – druhá třída Technického lycea v ročníku (jedna třída už tam funguje)
Střední škola strojírenská a elektrotechnická Brno, příspěvková organizace – první třída Technického lycea v ročníku; Střední škola Brno, Charbulova, příspěvková organizace – první třída Ekonomického lycea v ročníku
ISŠ automobilní Brno, příspěvková organizace – první třída Technického lycea v ročníku
SŠ technická a ekonomická Brno, příspěvková organizace – první třída Technického lycea a první třída Ekonomického lycea (Technické lyceum by mělo nahradit 1 třídu Mechanika seřizovače a Ekonomické lyceum 1 třídu Ekonomiky a podnikání)
SPŠ Brno, Purkyňova, příspěvková organizace – první třída Technického lycea (tento obor by měl nahradit 1 třídu Elektrotechniky)
SOŠ Fortika, příspěvková organizace – první třída Ekonomického lycea (tento obor určitě nahradí 1 třídu Hotelnictví)
SŠ a ZŠ Tišnov, příspěvková organizace – první třída Technického lycea
SŠ E. Beneše, příspěvková organizace – první třída Pedagogického lycea
Dále by od září 2024 měla být navíc otvírána první třída ekonomického lycea na OA a VOŠ Brno, Kotlářská a první třída Ekonomického lycea na SŠ E. Beneše v Břeclav. Zda se obory otevřou již od září příštího roku záleží na rychlosti zpracování žádosti o zápis ze strany ministerstva školství.
Dlouhodobý záměr ministerstva přináší i druhou výraznou novinku, kterou využije Jihomoravský kraj. Počítá totiž s možností zakládat vyšší odborné školy, což dosavadní pravidla neumožňovala. Zřizovatelé mohli pouze provozovat ty VOŠ, které byly zřízeny v minulosti. „Velmi nás těší, že se podařilo vyjednat možnost zřizovat vyšší odborné školy. Konkrétně v našem kraji to znamená, že můžeme reflektovat poptávku a zahájit kroky ke vzniku VOŠ v Kyjově, kde je o ni velký zájem ze strany střední zdravotnické školy, ale také nemocnic. Tamní absolventi totiž nyní musí zdravotní vyšší odbornou školu jít studovat do Brna či Zlína, kde si počas studia najdou pracovní zázemí a pochopitelně se jim pak nechce vracet. Ztrácí tím ale hodonínský region a naše regionální zdravotnictví,” oznámil Jurka.