Navýšení cen vína, ohrožení tradičních vinařských akcí, jako například místních koštů, byrokratické zatížení především malých vinařů, vinařských spolků a jejich produktů, velké komplikace pro navazující gastronomický a turistický ruch v hospodářsky a sociálně zatížených regionech.
Zdanění tichého vína navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV). Přineslo by až likvidační dopady na oblast vinařství na jihu Moravy, kde se nachází více než 94 procent plochy vinic v České republice. Proti se postavili představitelé kraje v čele s hejtmanem Janem Grolichem společně s vedením Svazu vinařů ČR, prezidentem Martinem Chladem.
Jihomoravský hejtman spolu s náměstkem Janem Zámečníkem, radním Jiřím Kasalou a prezidentem svazu vinařů podepsali aktuální petici, která se staví proti navrhovaným změnám. Stalo se tak v úterý 9. května 2023, symbolicky před obnovenou vinicí poblíž brněnského Špilberku.
„Nápad s novou daní na tichá vína a tím získat peníze do rozpočtu nefunguje tak jednoduše. Víno se totiž nepěstuje v excelu. Nejde jen o cenu v supermarketech. Malé vinaře ohrozí hlavně byrokracie, kontroly ze strany státu, zavádění celních skladů a další náklady, které s novou daní souvisí. Když zavřou nebo odejdou do šedé ekonomiky, bude to mít velký dopad na vinařský turismus, místní venkovské akce nebo otevřené sklepy v oblastech, které patří mezi ekonomicky ohrožené části našeho kraje,“ řekl hejtman Jan Grolich.
Prezident vinařského svazu Martin Chlad vytýká malou erudici a neznalost tématu autorům návrhu uvedeného zdanění. Jeho dopady budou podle něj také v rapidním nárůstu cen vína. „Poměrně přesně také dokážeme vyčíslit, o kolik by u nás narostla cena vína po zavedení uvedené daně, protože jsme okamžitě vstoupili do jednání s prodejci v řetězcích a dalšími. Pokud se budeme bavit o nějaké základní entitě, jako například v případě stokorunového vína, tak zde se můžeme bavit o nárůstu ceny o 35 korun. U přívlastkových vín to půjde o 45 korun nahoru,“ odhadl nárůst cen prezident svazu vinařů Chlad.
Podle náměstka hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Jana Zámečníka by se mělo jít spíše cestou podpory podnikání v ekonomicky zatížených oblastech. „Nechali jsme si v uplynulém období vypracovat analýzu hospodářsky ohrožených regionů v kraji, jako je Znojemsko, Hodonínsko, Kyjovsko nebo Veselsko. Právě to jsou oblasti, kde malí vinaři žijí a podnikají. Z té jednoznačně vyplývá, že řešením této situace je především podpora malého a drobného podnikání. Jejich další byrokratická zátěž je přesným opakem,“ uvedl Zámečník. Negativní dopady pro region potvrzuje také krajský radní pro cestovní ruch Jiří Kasala. „Turistický ruch na jihu Moravy je s vínem neodmyslitelně spjatý a zavedení této daně by tento a navazující segmenty, jako je gastronomie nebo podnikání v oblasti ubytování, negativně postihlo. Snažíme se všemi cestami zvýšit povědomí o možnostech cestovního ruchu v kraji a toto by byl negativní krok, který by ho nevratně postihl,“ konstatoval radní Kasala.
Se záměrem zavedení nenulové spotřební daně nesouhlasí ani náměstek hejtmana František Lukl, který je zároveň předsedou Svazu měst a obcí ČR. „Stále voláme po debatě, komunikaci s vládními činiteli. Požadujeme konsolidaci veřejných financí, ale ne nahodile, bez systému a návazností, a s přihlédnutím k dopadům do lokální ekonomiky,“ uzavřel Lukl.