Jižní Morava není jen Brno a jeho metropolitní oblast – to je ústřední myšlenka nové hospodářské strategie Jihomoravského kraje pro období 2023–2030. Snahou bude podpořit podnikání v ekonomicky znevýhodněných a vzdálenějších územích kraje.
Návrh strategie zaměřené na vybraná území kraje na příštích 8 let projednala na svém středečním jednání (5. dubna 2023) krajská rada a doporučila ji schválit zastupitelstvu.
Jižní Morava je po Praze ekonomicky nejsilnějším krajem s rozvinutou znalostní ekonomikou, kvalitním inovačním prostředím a s rostoucí a vzdělanou populací. To ale platí především pro Brno a jeho bezprostřední okolí, kde je soustředěný významný ekonomický, vzdělávací, výzkumný a inovační potenciál.
„Jihomoravský kraj není jenom Brno. Jsou tu vnitřní periferie, kde je život těžší. Odcházejí odtud lidé a bez lidí i služby i pracovní místa. Nevyřeší se to hned, ale musíme ekonomicky znevýhodněné oblasti podporovat systematicky a dlouhodobě, aby tu byly kvalitní školy, dalo se tu podnikat, bydlet a trávit čas. Proto to děláme,“ říká hejtman Jan Grolich.
Vybranými územími pro tuto Strategii jsou správní obvody obcí s pověřeným úřadem, které se nacházejí mimo brněnskou metropolitní oblast nebo do ní spadají jen částečně. Konkrétně jde o: Boskovice, Letovice, Velké Opatovice, Blansko, Tišnov, Rosice, Ivančice, Pohořelice, Vyškov, Ivanovice na Hané, Bučovice, Ždánice, Kyjov, Bzenec, Klobouky u Brna, Hustopeče, Moravský Krumlov, Miroslav, Znojmo, Vranov nad Dyjí, Hrušovany nad Jevišovkou, Mikulov, Břeclav, Hodonín, Strážnice, Veselí nad Moravou a Velkou nad Veličkou.
Pro následujících 8 let si kraj pro tyto oblasti určil 7 priorit, které chce podporovat:
- Dopravní infrastruktura a obslužnost území
- Dostupné bydlení
- Vzdělávání
- Podpora podnikání
- Podpora inovací
- Podpora zaměstnanosti
- Rozvoj institucionálních kapacit
Vypracování strategie navrhla krajská Rada pro rozvoj lidských zdrojů, která je poradním a iniciačním orgánem zastupitelstva. Jak konstatuje její předseda, náměstek hejtmana Jiří Nantl, cílem je zmapování hospodářsky znevýhodněných částí kraje ve srovnání s Brněnskou metropolitní oblastí a navržení vhodných opatření pro snižování těchto rozdílů. „Jde nám o rovnoměrný rozvoj celého kraje, který je důležitý pro plné využití potenciálu jižní Moravy jako dobrého místa pro život ve městech i na venkově. V některých oblastech jižní Moravy se totiž zřetelně rozevírají ekonomické a sociální nůžky mezi Brnem propojeným metropolitní oblastí a zbytkem kraje. Je tu znatelný odliv mladých obyvatel, stárnutí populace, nižší vzdělanostní struktura v periferních regionech a především výrazně podprůměrná podnikatelská aktivita. Jde nám o nastolení trendu, který by toto změnil,“ říká náměstek Jiří Nantl.
Vypracování strategie předcházela řada jednání. „V uplynulých měsících jsme se intenzivně věnovali jednání v samotných regionech. Šlo nám o to, abychom získali obecný přehled o situaci, ale také zmapovali konkrétní a specifické potřeby v té které oblasti. Věřím, že získaná data nám výrazně pomohou při jednání s ministerstvy, která chceme zapojit do celkové pomoci těmto regionům,“ uvádí náměstek hejtmana Jan Zámečník.
Podle radního Jiřího Hlavenky je především nutné podpořit místní podnikavost. „Data a názory, které jsme získali, nám potvrdily spoustu věcí. Brno má v této sféře obrovskou gravitační sílu, to je skutečnost. Pro nás je důležité, aby se i regionální centra mimo brněnskou metropolitní oblast stala gravitačními centry jednotlivých mikroregionů. Nemůžeme tady očekávat vznik velkých high-tech firem, ale důležité je jakékoli mladé, inovativní a zajímavé podnikání. Jde o to, aby tato regionální centra byla pro lidi z okolí atraktivními a sama se stala přirozeně spádovými pro celou oblast,“ zdůrazňuje radní Jiří Hlavenka.
Hospodářskou strategii se zaměřením na vybraná území Jihomoravského kraje na období 2023–2030 zpracovala pro Jihomoravský kraj společnost KPMG (ke stažení ZDE, pdf). Schvalovat ji budou krajští zastupitelé na svém jednání 27. dubna 2023.