„Nabídnout víc, než co zákon ukládá a společnost očekává“, to je princip společenské odpovědnosti Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Dokumentace systému managementu společenské odpovědnosti zahrnuje mimo jiné:
• Strategii Krajského úřadu Jihomoravského kraje na období 2021-2025
• Politiku Společenské odpovědnosti KrÚ JMK (aktualizovanou v březnu 2022)
• Příručku společenské odpovědnosti, 8. vydání (revidované v březnu 2023)
Kromě výše uvedených dokumentů má kraj schválen vlastní Kodex etiky JMK a v rámci úřadu Etický kodex zaměstnanců JMK.
Etický kodex je základnou společenské odpovědnosti každé organizace. Jeho dodržování je pro naše zaměstnance otázkou osobní odpovědnosti a profesionální cti.
Etické zásady Krajského úřadu Jihomoravského kraje se odrážejí v základních hodnotách úřadu: profesionalita, efektivita úřadu, důveryhodnost, týmová spolupráce, úcta k lidem, odpovědnost a v hodnotách společenské odpovědnosti, které jsme si stanovili:
1. Orientace na klienta
Jednáme korektně, s nejvyšší mírou zdvořilosti, vstřícnosti a ochoty a bez jakýchkoli předsudků.
2. Zákonnost
Dodržujeme zákony a jednáme pouze v souladu s pravomocemi instituce veřejné správy.
3. Rovný přístup
Barva pleti, pohlaví, národnost, náboženství, etická příslušnost nebo jiné charakteristiky nehrají v péči o klienta roli.
4. Kvalita práce
Za kvalitu své práce a za rozvíjení svých odborných znalostí je každý zaměstnanec osobně zodpovědný a své vzdělání si studiem průběžně prohlubuje.
5. Objektivnost
Ve shodných nebo podobných případech jednáme tak, aby mezi jednotlivými postupy nevznikaly rozdíly, které není možné odůvodnit objektivními skutečnostmi.
6. Nestrannost
Při rozhodování nesmíme preferovat osobní či skupinové zájmy ani se nechat ovlivnit pozitivními či negativními vztahy ke konkrétním osobám.
7. Neúplatnost
Jednáme tak, bychom se při plnění nám svěřených úkolů nedostali do postavení, ve kterém bychom byli zavázáni nebo se cítili být zavázáni oplatit službu či laskavost.
8. Poctivost
Vůči účastníkům právních vztahů vystupujeme objektivně tak, abychom je neuváděli v omyl o jejich právech a povinnostech, informujeme je srozumitelně.
9. Efektivní řízení
Pracovní záležitosti vyřizujeme zodpovědně bez zbytečných průtahů, nejpozději v zákonem stanovených lhůtách.
10. Profesionalita
Veřejnou správu vykonáváme na vysoké odborné úrovni, s nejvyšší mírou slušnosti a porozumění.
V roce 2017 proběhl na Krajském úřadě Jihomoravského kraje certifikační audit dle ČSN 01 0391:2013 Systém managementu společenské odpovědnosti organizací. Získaný certifikát dokládá naplnění požadavků pro správné nastavení a uplatňování principů společenské odpovědnosti v každodenním fungování krajského úřadu a současně závazek k neustálému zlepšování se v této oblasti. Recertifikace probíhá každé tři roky. Bližší informace o certifikaci a dalších oceněních krajského úřadu naleznete zde.
O průběhu realizace konceptu společenské odpovědnosti jsou každoročně zpracovávány tzv. Zprávy o společenské odpovědnosti Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Přehled zpráv naleznete zde. Podorobnější informace ke společenské odpovědnosti naleznete ve výročních zprávách Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Společenská odpovědnost organizací obecně:
Společenská odpovědnost organizací (Corporate Social Responsibility - "CSR") je koncept, kterým se organizace otevřeně přiznávají ke své spoluodpovědnosti za stav, chod a udržitelný rozvoj společnosti. Společensky odpovědné chování organizace je představováno aktivitami, které jdou nejen nad rámec zákonných, ale i etických, komerčních a společenských očekávání. Organizace přijímají zásady společenské odpovědnosti za své (tj. integrují je do svého systému řízení, strategií, hodnot a každodenních činností a procesů), dobrovolně si stanovují vysoké etické standardy, snaží se minimalizovat negativní dopady své činnosti na životní prostředí, pečují o své zaměstnance, udržují s nimi dobré vztahy a přispívají k podpoře regionu, v němž působí.
Organizace veřejné správy by měly být ze své podstaty společensky odpovědné, což je dáno do značné míry legislativou. Ne vždy je však společenská odpovědnost těchto organizací veřejnosti patrná a rozpoznatelná, neboť „společenská odpovědnost“ je stále často pojímána pouze jako charita, sponzoring či filantropie. Míra společensky odpovědných aktivit se hodnotí na základě objemu investovaných částek, nikoli dle dopadu na samotnou společnost.